Proč radnici v předzámčí
Na začátku si musíme odpovědět na dvě základní otázky, ze kterých pak vyplynou tři další.
1. Proč vznikají nová radnice, nová knihovna a nový objekt policie v Mníšku?
2. Proč je dobré investovat do budov občanské vybavenosti a proč právě v Mníšku?
3. Proč jsme umístili radnici právě tam, kde jsme ji navrhli?
4. Co by všechno měl polyfunkční objekt obsahovat a zda to náš objekt obsahuje?
5. Proč jsme objekt navrhli tak, jak jsme ho navrhli?
Oba staré objekty (městský úřad, městská policie a knihovna) už značně přesluhují, morálně i fyzicky, a jsou rozptýlené po Mníšku. Ambicí projektu bylo najít pro všechny tyto instituce vhodný pozemek, sdružit je do jedné plně kapacitní polyfunkční budovy a vybavit je tak, aby splňovaly současné nároky na pracovní prostředí a také, aby mohly poskytovat kvalitní servis pro občany Mníšku.
Z hlediska sociální dynamiky jako hlavního nástroje kvality života v obcích věříme, že investice především do budov občanské vybavenosti dávají největší smysl.
Zejména v Mníšku pod Brdy, jak jsme mohli z vlastní zkušenosti poznat, je veřejný prostor podhodnocený, a proto i zájem široké veřejnosti o věci veřejné značně neuspokojivý. Věříme, že dobudováním právě komunální infrastruktury se může tento zdánlivě nenápadný, ale plíživý problém odstranit.
Spojení v hlavní ose
Město Mníšek pod Brdy má pozoruhodnou terénní modulaci a v jeho centru dva výrazné objekty, tedy zámek a kostel, a jedno impozantní přírodně-inženýrské dílo – zámecký rybník. Všechny tyto fenomény jsou ale v jakési izolaci, nezájmu.
Veřejný prostor kolem nich jako by neexistoval a všechny byly zakleté. Provizorium je ještě podtržené volným parkováním s nejasnou regulací a neviditelnými sadovými úpravami v prostoru předzámčí.
Tento problém jsme se rozhodli zásadně změnit umístěním nového polyfunkčního objektu právě do průsečíku mezi zámkem a kostelem. Průsečíkem, jehož linka pokračuje až ke kostelu na Skalce a tím podporuje jednu z hlavních historických os města.
Nová budova jako katalyzátor města
Z hlediska novodobého urbanismu by se všechna centra měst měla zahušťovat – tím se zvýší a zlevní dostupnost občanské vybavenosti. Proto i my jsme hledali pozemek pro radnici co nejblíž k náměstí F. X. Svobody. V této nové situaci budou čtyři nejdůležitější veřejné budovy a prostory – kostel, náměstí, zámek a radnice – v kompaktním bloku a na jedné lince.
To znamená, že se budou vzájemně „povzbuzovat“, budou sdílet své návštěvníky a sdíleně jim nabízet své služby.
Polyfunkční objekt městského úřadu, policie a knihovny obsahuje prostory a provozy definované v kompletním zadaní architektonické anonymní soutěže (2018). Tato soutěž umísťovala podobný objekt v prostoru u Obory za zámkem. Toto místo se ukázalo být ne zcela dostatečně kapacitní, zejména po nárůstu objemu o další podmínky. Nové místo nové radnice má kromě splnění kapacitních důvodu navíc přidanou hodnotu stát se katalyzátorem veřejného života ve veřejném prostoru v samém centru města.
Vše na jednom místě
Nová radnice se zásadním způsobem vypořádává s dopravními nároky centra Mníšku, když na jednom místě přehledně řeší dopravu v klidu pro eventy na náměstí, pro návštěvy celoročně otevřeného zámku a pochopitelně i pro návštěvníky a zaměstnance Městského úřadu, knihovny, společenského sálu, policie a komunitního centra.
Nový objekt k tomu využívá způsob již neexistující zástavby hospodářského dvora zámku. Blokovou zástavbu téměř v celém objemu a na téměř stejném místě replikuje a tím pomáhá obnovit historickou paměť místa. Samotným architektonickým výrazem i dílčím řešení jak fasády, konstrukce i vnitřních prostor návrh plně odpovídá současnému pojetí architektury.
Kromě naplnění programovému zadání jednotlivých provozů Městského úřadu, infocentra, společenského sálu, městské policie a komunitního centra s kavárnou se objekt vyrovnává i s náročnými podmínkami na ekologickou udržitelnost.
Energetická úspornost a přívětivost
Na podzemní garáži je nový zámecký park vysazený vzrostlými stromy do 1,5m půdního pokryvu. V parku jsou voliéry a proti francouzským zahradám pod zámeckým barbakánem je nový park spíš anglického střihu.
Garáž je otevřená, přirozeně větraná a přisvětlovaná světlíky z bočních ramp.
Dešťová voda se ze všech střech soustřeďuje pod parkem v akumulačních studních, aby následně byla využívaná pro zavlažování parku.
Střecha objektů je z poloviny pokryta fotovoltaickými střešními panely, které plně zajišťují provoz polyfunkčního objektu.
Konstrukce objektu, jak nosná tak i doplňková, je v maximální míře prefabrikovaná, vnitřní příčky i nosné zdi jsou s masivního dřeva, jenom obvodová nosní konstrukce je ze železobetonu.
Objekt má zajištěné větrání s rekuperací. Klimatizace je uvažována jako doplňková s možností vychlazení z podzemní studně.
Finance
Odhadovaná suma za vybudování nové radnice v předzámčí se pohybuje mezi 110 a 120 miliony korun. Vyšší částka oproti variantě Obora je dána především dalšími funkcemi, které budova obsahuje – knihovna, obřadní síň a prostory pro spolky, stejně jako podzemní parkoviště.
Celková suma na vybudování nové radnice je vysoká, ale díky této stavbě by se podařilo vyřešit popsané problémy, kterým Mníšek pod Brdy čelí, a dostat do městského organismu novou energii. Zároveň by důstojné sídlo dostali zaměstnanci městského úřadu a obyvatelé města prostor, který bude dobře sloužit desítky let.
Návrh radnice řeší samostatně i otázku, co se svažitou loukou mezi pekařstvím
a zámeckými zahradami, která dnes dobře slouží pro občasné trhy a další
společenská setkání. Návrh ukazuje jednu z možností, která „vyztužuje“
spodní okraj louky na ulici Skalecká vybudováním další podzemní garáže a
několika obchodních jednotek se zatravněnou plochou střechou. Zachoval
by se tak prostor pro pořádání trhů i společenských setkání a částečně
pod ním by vznikly další možnosti parkování a nakupování.
Toto dílo vzniklo jako „bonus“ a s výstavbou radnice samozřejmě přímo
nesouvisí a je možné ho realizovat samostatně kdykoliv v dalších letech.
Ing. Arch. Peter Sticzay-Gromski
– zakladatel architektonické kanceláře Grido, vznikla v roce 1999 v Praze
– navrhl sportovní halu v Černošicích a v Řevnici, novou školní budovu ve Velké Chuchli, radotínskou ZUŠ, komunitní centrum Koruna či městský dům v Dobříši. A také mníšecký Pavilon
– absolvent SVŠT Fakulta Architektury, AVU postgraduální studium Obor architektonická tvorba
– v roce 2007 získal Cenu Dušana Jurkoviča za bratislavský bytově-polyfunkční objekt Octopus, v roce 2017 postavil Stavbu roku, když proměnil objekt Kotelny Waltrovka na kanceláře, a loni získal na Slovensku národní cenu za architekturu za bytový objekt NIDO v Bratislavě
